Tlustokožec

TÝNA (A) Někdo klepe. Někdo buší. Do třídy se dobývá něco neuvěřitelně těžkého. Paní učitelka Ptáčková nám včera říkala, že dnes k nám do třídy přijde někdo nový. Jmenuje se Lou a prosila nás, abychom na něj byli opravdu hodní. A teď ten divný rámus za dveřmi. Samou zvědavostí sedíme v lavicích jako přibití. Potom se otevřou dveře. Nejdřív vůbec nic nevidím. Za dveřmi je prostě jen tma. A potom vidím, jak se ze dveří sune ohromný roh. Severin, malý strašpytel, utíká do skříně s věcmi na výtvarku. Vejtaha Fanda tákhle otevře pusu. Celá třída sedí s tákhle otevřenou pusou. A paní učitelka také: tákhle otevřenou pusu. A všechno jako ve zpomaleném filmu. Aha, aha, aha. Potom hrobové ticho. Jen Esmeralda. Ta samozřejmě žbrblá. Ale tentokrát se k ní nikdo nepřidá. Nastává zmatek. Fanda křičí: Naštěstí sedím až vzadu, tak snad umře někdo přede mnou. Esmeralda piští celá bez sebe: Já se chci o Loua starat. Chci mu ukázat všechno, co se u nás smí a co se nesmí, paní učitelko, můžu? A Míša se rovnou rozbrečel, protože chtěl právě začít číst svůj sloh a nikdo už ho samozřejmě neposlouchá. Až teď si všimnu Evelýny. Sedí a celá se třese. Vlastně je největší ze třídy a má i dost velkou sílu. Ale proti Louovi je jako tintítko. Vstanu a podívám se nahoru na Loua a dívám se a dívám a pořád jsem se ještě nedodívala. Pomyslím si, no teda. Potom řeknu co nejhlasitěji: Ahoj Lou, já jsem Týna. Ale Lou neodpovídá. Lou je totiž nosorožec.

SCÉNA 2

B Třída 2B základní školy na Zvířecí hoře je úplně normální třída.

A Paní Ptáčková je normálně hodná, normálně mladá, normálně trpělivá, někdy přísná, ale většinou úplně normálně milá paní učitelka.

PTÁČKOVÁ (B) V naší třídě je normální, že si říkáme dobré ráno. Dobré ráno, Lou.

A Všechny děti jsou také úplně normální. Máme tu úplně normálního Fandu, který úplně normálně nedokáže v klidu sedět a samozřejmě rád pošťuchuje malé děti ze školky.

FANDA (B) U nás ve třídě je normální, že nejíme tužky, nanejvýš je okusujeme.

B Máme tu normální Týnu, která má vždycky dobré nápady a nosí skvělé narozeninové dorty. Všichni si o ní myslí, že je vážně hodná, ale přesto nemá opravdovou kamarádku.

TÝNA (A) Pro nás je normální, že máme aktovku a že ve škole nosíme bačkory.

A Máme tu normálního Míšu, který umí úplně normálně už ve druhé třídě psát pětistránkové slohy, v televizi se dívá hlavně na zprávy a zbožňují ho všechny starší dámy.

MÍŠA (B) Pro děti je normální, že mají spoustu otázek. A je normální, že k sezení jim stačí jedna židlička. A nepotřebují třeba dvě nebo tři.

A Pak je tu ještě úplně normální Esmeralda, která se ráda hodně nahlas směje, většinou si zapomíná věci na tělocvik a hraje si tak divně, že jí nikdo nerozumí.

ESMERALDA (A) Pro mě je naprosto normální, že nejíme trávu, ale mnohem radši sladkosti. A že nekrkáme a neprdíme. Nebo to řekněme tak, že normální je prdět jen výjimečně.

B Kromě toho tu máme normálního Severina, který má moc rád ořezané tužky a taky se mu líbí, když všichni dělají, co po nich chce paní učitelka, jo, a ještě si cucá palec.

A Ale jenom tajně.

SEVERIN (A) Nebýt nápadný je normální. A že si nosíme svačinku, je podle mě také úplně normální. Být šedý vůbec není normální.

B Pak tu máme ještě úplně normální Evelýnu, která je ve 2. třídě už tak velká jako někteří páťáci, mluví hodně potichu a nenávidí tělocvik.